Mistři české numizmatiky Jiří Dostál
Akademický sochař Jiří Dostál je autorem celé řady návrhů českých pamětních mincí
a medailí. Jako všestranný umělec proslulý řemeslnou precizností se ale zabývá také
grafikou, malbou a průmyslovým designem.
Za sebou má desítky výstav doma i těch
pořádaných za hranicemi. Nejvíce času mu zabere práce ve Střední umělecko-průmyslové
a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou, kde je ředitelem.
Jako rodák z Nové Paky, místa zasvěceného motocyklovému sportu, je dodnes náruživým motorkářem. První motocykl si ostatně koupil za peníze, které získal za vítězství v soutěži na pamětní minci Jana Evangelisty Purkyně už v roce 1967. Rozhovor s Jiřím Dostálem se uskutečnil v jeho pracovně, v místnosti, kde se před lety zrodila myšlenka na založení jablonecké České mincovny.
Jste autorem celé řady pamětních mincí a medailí. K těm novějším patří medaile věnovaná návštěvě amerického prezidenta Obamy v Praze. Můžete popsat její reliéf?
Záměrem bylo vytvořit Obamův portrét a zároveň vyjádřit vztah Praha –Washington. Lícová strana s prezidentovým portrétem je doplněna pruhy americké vlajky. Na rubu jsou pak vyobrazeny Hradčany a budova Bílého domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.
Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?
Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU