Připravované medaile

Zavedení slovanské liturgie 50 mm stříbro Proof 5 976 Kč
Zavedení slovanské liturgie 50 mm stříbro patina 5 976 Kč
Zavedení slovanské liturgie 50 mm stříbro b.k. 5 976 Kč
Slované v pravlasti 50 mm stříbro Proof 5 976 Kč
Slované v pravlasti 50 mm stříbro patina 5 976 Kč
Slované v pravlasti 50 mm stříbro b.k. 5 976 Kč
Slavnost Svantovítova 50 mm stříbro Proof 5 976 Kč
Slavnost Svantovítova 50 mm stříbro patina 5 976 Kč
Slavnost Svantovítova 50 mm stříbro b.k. 5 976 Kč
Hájení Szigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským 50 mm stříbro Proof 5 976 Kč
Hájení Szigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským 50 mm stříbro patina 5 976 Kč
Hájení Szigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským 50 mm stříbro b.k. 5 976 Kč
Bratrská škola v Ivančicích 50 mm stříbro Proof 5 976 Kč
Bratrská škola v Ivančicích 50 mm stříbro patina 5 976 Kč
Bratrská škola v Ivančicích 50 mm stříbro b.k. 5 976 Kč
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.

Zatímco druhou měnovou reformou1 se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.

Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.

Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.

Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU