Jak se dělá mincovna (20)
Ražba pamětních medailí s portréty našich prezidentů
Rychle jsme pochopili jaký je rozdíl mezi mincí a medailí, když jsme na jaře roku 1994 začali chystat pamětní ražbu k 1. výročí vzniku mincovny. Přece není nic jednoduššího, k 1. výročí použít minci, která má ve své symbolice jedničku. Tuto záležitost jsme začali diskutovat s dr. Surgou a dr. Moravcem z ČNB. Vždyť na vzniku jablonecké mincovny se významnou měrou oba podíleli a první rok fungování mincovny je bilancí i jejich práce.
Češi si v roce 1918 splnili svoji dávnou tužbu a se Slováky vytvořili společný stát, jehož uspořádání nazvali republikou a do čela postavili prezidenta Tomáše Garique Masaryka. Pro Českou mincovnu nezbyla jiná možnost, než do svého medailového programu zařadit pamětní medaile, kter ými by portréty československých a později českých prezidentů připomínala. Blížil se rok 1998, tedy historický rok s magickou osmičkou na konci letopočtu, a tak mi připadalo vhodné otázku našich prezidentů otevřít. Masar ykovské téma nám bylo jasné, ale jak se v yrovnat s řadou dalších prezidentů a jejich historick ým odkazem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Kolik stojí nejvzácnější mince? … a dokážeme říct, která to je?
S Jiřím Militkým jsme poprvé se setkali, když připravoval výstavu Pražská mincovna pro Muzeum hlavního města Prahy, kde se vystavovalo několik velmi raritních kusů.
V současnosti pracuje v Národním muzeu a má přístup do největší české sbírky mincí na našem území. A tak jsem předpokládal, že spolu ve sbírkách najdeme ty nejvzácnější české mince.
Nejvzácnější nemusí být nutně nejdražší. O tom se Jiří Militký přesvědčuje v praxi dnes a denně. Zabředli jsme spolu hovor na téma, co vytváří cenu těch nejdražších mincí.
„Mezi nejúspěšnější ražby v dražbách se řadí masivní zlaté nominály ze šestnáctého a sedmnáctého století, ponejvíce násobky dukátů, u kterých je jistým způsobem zajištěna ojedinělost,“ říká k tématu Jiří Militký.
Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že v našem prostředí se málo prodávají antické a keltské mince. Přitom keltské mince ze středoevropského prostoru jsou extrémně vzácné a jsou známé často ve velmi malém počtu kusů. Ale na aukcích zpravidla nepřekročí částky kolem 10 000 eur.
Také výjimečně vzácné raně středověké denáry se prodávají za výrazně nižší ceny. Proč tomu tak je?
„Rekordmani aukcí nejsou v zásadě sběratelskou komoditou,“ vysvětluje Jiří Militký, „ale kupují je investoři, podobně jako starožitnosti, umění a obrazy. Ti se snaží své peníze uložit co nejbezpečněji, právě proto se orientují především na zlato.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU